Jablečný štrůdl

S nadcházejícím podzimem a první vlnou chřipek a rýmiček přichází také období jablek a tisíce a jednoho receptu štrůdlů. Já v tomto receptu asi nebudu příliš originální a buďte tedy schovívaví v tom, že se zde nedočtete, jak připravit štrůdl ala bažant nebo štrůdl na kopru. Je sice pravda, že jsem zde už psala o slaném štrůdlu, ale pojďme ke sladké klasice.

Vepřové škvarky

Vepřové škvarky jsou jedním z mých nejoblíbenějších částí z prasátka, které si ráda širokou vrstvou mažu na chleba. Ruce od toho mám většinou mastné až k loktům, což ale ničemu nepřekáží. Prasečí sádlo je velmi kvalitní mazání a jeho blahodárné účinky oceníte především ve chvíli, kdy máte nějakou jizvičku, kterou potřebujete rychle zhojit.

Mrkvový koláč

Mrkvový koláč pro mnoho lidí působí poměrně nedůvěryhodným dojmem, který pravděpodobně plyne z domnělé neslučitelnosti mrkve, jakožto zástupce zeleniny, a něčeho sladkého. Já jsem tímto předsudkem poměrně dlouhou dobu trpěla a pranic mě nelákalo na tom, abych se vůbec do seznamování s mrkváčem pouštěla. Jak jsem rostla a nabývala zkušeností a zdravého selského rozumu, řekla jsem si, že na tom pravděpodobně něco být musí a že se tedy obětuji a mrkváčka vyzkouším.

Cuketové bramboráky

K cuketám obecně mám stejný přístup, jaký měl i Bubba, nejlepší přítel Forresta Gumpa, ke krevetám. Dají se smažit, vařit, dusit, péct, grilovat, připravovat na oleji, se sýrem, na slano, na kyselo, jako příloha, jako hlavní jídlo, jako koláč, s pepřem, na kari, se šunkou, špekem, lilkem, dá se použít do salátů,…a takhle bych mohla pokračovat dál. Cuketa je prostě paní s velkým P, stejně jako jsem já Čuba s velkým Č.

Kokosová buchta

Leckomu se při spojení slov „Natluču ti kokos“ vybaví dramatické chvíle, kdy ho po pokoji naháněl starší sourozenec, toužíc mladšího nezbedníka vytrestat za pravděpodobně rozbitou nebo ztracenou věc, se kterou ale on prostě určitě neměl co do činění. Paní Čubu nátluk kokosu spíše vrací do vzpomínek na chvíli, kdy se poprvé zakousla do své první vlastnoručně upečené buchty a to k tomu navrch ještě ochmýřené kokosovou peřinkou.

Žampiony plněné nivou

Celá pointa vaření paní Čuby spočívá v jednoduchém hesle: „Za málo námahy se pěkně a příjemně nadlábnout.“ Už stará Jouzová věděla, že žampiony nadívané jsou prostě dobrota a s přípravou je jen minimální námaha. Plněné žampiony nivou, nebo bramborovou směsí se tak drží v jídelníčku paní Čuby jak hovno boty.

Zapečený losos s česnekem a petrželí

Paní Čuba zas jednou utrácela jako smyslů zbavená a v tašce si z nákupů krom mnoha naprosto nepotřebných věcí nesla i lososa. „Co s tím klukem ušatým jen udělám?“ říkala si. Najednou ji napadlo, že by mu slušelo trochu aluminia, petržele a česneku.

Plněný lilek

Paní Čuba sice holduje převážně masitým pokrmům, nicméně občas se stane, že maso dojde, nebo na něj prostě není chuť a Čuba se dá do přípravy plněného lilku (tj.baklažánku). Pány lilky si Čuba pěkně podélně rozkrojí a vydlabe z nich vnitřek, aby zůstala jen lodička, do které se bude později hňácat skvělá plňka.

Kdo nebo co je paní Čuba?!

Množí se počet bytostí, které si lámají hlavu nad tím, co vlastně paní Čuba znamená. Otázka to je téměř filozofická a Čubě samotné nedala dlouhou dobu spát. Ottův slovník naučný také mlčel.  Přemýšlela, jak tento komplexní koncept vysvětlit tak, aby to dávalo hlavu i obě paty. Nakonec z těchto bezesných nocí (jinak Čuba spí jako poleno) vzešel tento postřeh:
keyboard_arrow_up
Přidej se do Člubu a získej kuchařku mých 20ti nejoblíbenějších receptů zadarmo
Registruj se