Takovéhle věci se nedějí každý den. Podařilo se mi domluvit spolupráci se značkou Philips a pro mé čtenáře mám speciální kód, po jehož zadání v košíku získáte slevu 20%. A týká se to i již zlevněného zboží! Paráda, že? Ale je to jen krátkodobá akce, platí jen do 20. 10. a pak máte smolíčka.
6 tipů na klasické velikonoční recepty
Velikonoce jsou tady, takže my ženy, připravme si prdelky na pomlázky a taky nějaké ty osvědčené velikonoční recepty pro koledníky a rodinu (muži, pokud vaříte, paráda a vy si prdelky chystat nemusíte).
Rozjímání nad uplynulým rokem aneb TOP 7 receptů 2018
S koncem roku 2018, který nám velmi zásadně převrátil životy (naštěstí jen v tom dobrém) se uchyluji ke klišovatosti (bohužel ne ke kližce, tu totiž nemám moc ráda, ale na guláš zase co si budeme povídat) a pod fousem si bublám, že ten čas hrozně rychle letí a že naše malá Linda už není to malinkatý miminko, ale malá rozumná a svéhlavá bytost.
Ohlednutí za rokem 2017
Hezký Štědrý den pupíci, Máme posledních pár dnů do konce roku 2017 a za sebe tedy musím říct, že vlastně ani neutekl jako voda, takže jsem měla čas si věci pěkně vychutnat. Užila jsem si ho, protože byl výživný na zážitky a na nové lidi a celkově bych řekla, že byl pro můj (nejen Čubí) život zásadní.
15 tipů, co si přát k Vánocům aneb kuchařčin dopis Ježíškovi
Už máš napsaný dopis Ježíškovi? Štědrý den se blíží a pokud propadáš panice, co si přát nebo jak někoho obdarovat, mám tu pro Tebe pár tipů, co by třeba mně udělalo velikou radost 🙂 Doufám, že i pro Tebe bude těchto 15 tipů na vánoční dárky k užitku a že i moje komentáře Ti s výběrem pomohou. Tvoje Čubička PS: A můj tajný tip? Kupovat online z tepla domova a vyhnout se tomu předvánočnímu nákupnímu šílenství 😉
Tajemství norského léta aneb pauza od psaní receptů
Ahoj pupíčci, možná si ještě pamatujete, jak jsem na začátku léta psala a těšila se, že budu určitě jisto jistě dávat každý týden nový recept všechno bude krásné a zalité sluncem. No…nepovedlo se…nebo také jinak by se dalo použít sorry, jako. Jestli jste zvědaví proč, a co jsem vlastně celou dobu dělala, tak čtěte dál. Kde nás byl konec? Ještě před začátkem července jsme se s Tomem můžem sbalili a odjeli jsme pracovat do Norska. Pro mou drahou polovičku už to byla devátá sezóna na severu a pro mě čtvrtá, respektive druhá pracovní. Tom se staral ještě společně s dvěma dalšími guidíky (rozuměj raftovými průvodci) o českou raftovou základnu na…
Jak se najíte a napijete v Chile a Argentíně – o asadu
Druhý díl povídání o tom, jak se najíte a napijete v Chile a Argentině je na světě a tentokrát se už opravdu podívám na zoubek jídlu.
Jak se najíte a napijete v Argentině a Chile – o pití
Asi každý u vás už někde zaslechl pohádku o skvělém argentinském hovězím (o asadu – pravém argentinském grilování se můžete dočíst tady) a dokonalém chilském či argentinském víně. Byla bych tedy, to každý jistě chápe, úplný blázen, kdybychom v Argentině nevyužili příležitosti a hovězímu a vínu se v Jižní Americe nepodívali pořádně na zoubek…nebo spíše se to podívalo na zoubky nám.
Jak se najíte na Kubě
Ve většině průvodců, které se ke Kubě vztahují, se píše: “Kuba není destinace, od které můžete očekávat, že se dobře najíte” My jsme k tomu přistoupili spíš s tím, že se necháme překvapit…ať mile nebo nemile.
Poutine aneb jak si pochutnáte v Kanadě
Někdo má rád holky, jiný zase vdolky…nebo jak se to říká? Každopádně jiný kraj jiný mrav a to platí i o jídle. Proto mám tak ráda cestování a zkoušení všeho možného i ne-možného – vlastně spíš co žaludek dovolí a střeva udrží. Podle mě je totiž jídlo velmi pěkným způsobem, jak poznat místní kulturu a lid. Platí to vždycky? Vždyt co jiného o nás lépe vypovídá než to, čím si plníme pupíky?
Náš kanadský Halloween aneb jak si udělat dýni
Vždycky jsem si říkala, že se nebudu nechávatt strhnout davem a že speciálně v Čechách nebudu slavit Halloweeny, Svatého Valentýna a podobné ne nám vlastní nesmysly, o kterých vlastně ani pořádně nevíme, k čemu jsou, jak vznikly a jak se to má pořádně slavit. Jelikož jsem ale teď v Kanadě, tak jsem aspoň tomu Halloweenu podlehla, nebo spíš jsme i s Čubím mužem podlehli, a v rámci opravdu hodně násilného vnucování dýni v obchodech (rozuměj, ležely tam u vchodů na zemi a člověk o ně doslova zakopával. Jejich utrápené výrazy typu: „Prosím, vezmi si nás k sobě domů a vykroj nás“ člověka nutily k jednání. Takže jsme si včera pořídili…
Jak se na Srí Lance vaří s láskou (bonusové video k tomu)
V jednom z Čubích postřehů už jsem vás seznámila s pravou chutí Srí Lanky. Tento postřeh vlastně bude taky o tom, jak se tam dá pěkně najíst, jenže možná vás mile (či nemile) překvapím tím, že to bude spíše takové zamyšlení nad tím, jak si nacpávají milánky srílančané a jak to děláme my.
Návod jak si pořídit levný ruční mixer v osmi krocích
Lidé se mě občas ptají, jaký ruční mixér bych jim doporučila koupit. Chápu, že občas chceme na něčem ušetřit, takže bych se s vámi ráda podělila o to, jak si pořídit takový levný ruční mixér v osmi krocích. 1. Buďte přirozeně šikovní a vyrazte si na pěší výlet po zledovatělém srázu. 2. Zakopněte a komíhejte se směrem k nejbližšímu stromu, který se pokuste obejmout. 3. Jelikož se projeví naplno vaše šikovnost, místo objetí to napalte prsty na více využívané ruce do stromu, co to jen půjde. 4. Vidíte-li hvězdy, jste na dobré cestě. 5. Ruka bude pekelně bolet. Jako první pomoc využijte klacíku a izolepy. 6. Prsty budou pravděpodobně zlomené…
Jak se paní Čuba seznamovala s pravou chutí Srí Lanky
Na Srí Lance, tedy pokud se nepovalujete v hotelovém resortu a nejíte v turistických restauracích, se jí velmi dobře, velmi pálivě a hlavně s chutí.
Všechno co opravdu potřebuji znát, jsem se naučila…od Čubí maminky
V dnešním světě wikipedií, googlů a podobných vyhledávačů už se nám pomalu začínají ztrácet naprosto základní dovednosti a vědomosti, kterými nás z generace na generaci vybavují naše maminky naprosto automaticky.
Kdo nebo co je paní Čuba?!
Množí se počet bytostí, které si lámají hlavu nad tím, co vlastně paní Čuba znamená. Otázka to je téměř filozofická a Čubě samotné nedala dlouhou dobu spát. Ottův slovník naučný také mlčel. Přemýšlela, jak tento komplexní koncept vysvětlit tak, aby to dávalo hlavu i obě paty. Nakonec z těchto bezesných nocí (jinak Čuba spí jako poleno) vzešel tento postřeh:
