Jak se najíte v Bosně

Moc jsem se těšila, až se po cestě z plachetnice v Chorvatsku přesuneme do Bosny. Jednou jsem měla možnost ji rychle zažít, ale věděla jsem, že Bosnu a Hercegovinu potřebuji zažít minimálně ještě jednou. Je totiž překrásná.

Další díly, „Jak se najíte v…“ najdete zde

První dojmy

Asi budu zaujatá, vlastně určitě budu zaujatá, ale Bosna je nádherná. Možná bych si tuto informaci měla nechat pro sebe, aby se tam nenahrnuly mraky turistů a vše zůstalo tak, jak je. Ale takovou přírodu jinde v Evropě těžko najdete. Já vím, článek má být o jídle, ale nedá mi to, protože příroda tady určuje spoustu věcí. Nádherné velkolepé hory, průzračně čisté řeky a cesty jak ze středověku. 🙂 I tohle dokáže nasytit dušičku pohodou a klidem. Přijedete naprosto vyzenovaní.

Sama musím přiznat, že jsem do Bosny přejeli dosti na pankáče. Nepřipraveni na to, že nemáme data (on ale digitální detox nebyl vůbec špatný), že nemáme jasný plán, co a kde, ale s velkou chutí ochutnávat.

Ještě než se ale pustíme do jídla, mám pro vás pár užitečných tipů, které jsme my nevěděli a za mě jsou super vědět.

Pár užitečných tipů na cestu do Bosny

Appka na trasování min v Bosně – Bosna má velmi komplikovanou historii, kterou si zde vůbec netroufám překládat. Faktem jsou miny, které se objevují vlastně na celém území Bosny a určitě bych nedoporučila výlety na slepo do hor. Pokud budete do Bosny cestovat, najděte si appku BH Mine Suspected Areas.

Simky s daty – jelikož jsme v Bosně nebyli až tak dlouho, rozhodli jsme se simku nekupovat. Od ostatních cestovatelů jsme ale dostali užitečný tip – koupit základndí simku v první trafice v Bosně a k ní dokoupit data. Ve výsledku zaplatíte pár eur a vyjde vás to levněji, než si aktivovat data přes české operátory.

Google maps a mapy.cz – Bosna je extrémně hornatá, strmá a velmi doporučuji, pokud se budete přesouvat z jednoho místa na další, zkontrolovat zvolenou cestu a také její výškový profil. Příklad – jeli jsme v Sarajevu na vyhlídku ke staré bobovce. Navigace, holka jedna, vybrala nejkratší cestu a to nebyl dobrý nápad. Naše nebohá T5 Karamela to nějak přežila, ale my si uštědřili extrémní stres. Sklon silnice byl neskutečný a kola nám podkluzovala o sto šest. S tím se také pojí, že silnice nemusí být vždy silnicí, ale třeba také gravelkou nebo polní cestou. 😉

Jaká jídla ochutnat v Bosně?

Bosna, co se jídla týče, je podobně jako Chorvatsko, ovlivněna mnoha vlivy a především národnostmi, což cítíte na každém kroku. Za mě byl často problém se trošku vyznat v tom, jak vlastně mezi sebou jednotlivé kultury fungují. Ve velkých městech je to pak úplný mix.

Na co jsme si zde brousili zuby? Na čevapi, pljeskavici, burky, pečené jehněčí ale také na sýry a sladkosti.

Čevapi a pljeskavice – nutnost! Jestli v Bosně něco určitě stojí za vyzkoušení, pak jsou to na 1000 % čevapi. Pokud si představujete takové ty divné bobky ze školních jídelen, zapomeňte. Čevapi jsou grilované kousky mletého masa a jsou božské. Většinou jsou připravené ze směsi masa od hovězího počínaje, po jehněčí konče. Záleží na místě, kde je ochutnáte.

Obvykle se servírují v pita chlebu s cibulí a pokud chcete být opravdový klasik, dejte si k němu tradiční bílý jogurt. Ten totiž celkově mastnotu celého jídla krásně stáhne a doladí.

Pljeskavica – stejně lahodná kolegyně čevapů, ale v podobě velké grilované placky mletého masa. A opět zde můžete potkat různé druhy masa. Servíruje se vlastně obdobně, ale chuťově bývá trošku jiná, než čevapi. Vynikající je s bosenským sýrem kajmak.

Pečené jehněčí – mnoho lidí tento druh masa úplně nemusí, ale to jste ho ještě neměli v Bosně. My jsme jej ochutnali při cestě z Mostaru do Sarajeva a to přímo na „dálnici.“ Kolem silnice je rozeseto nespočet restaurací, kde pomalu rožní jehňátka a ta vůně je naprosto neodolatelná. Navečer jsou restaurace obsypány místními a já se jim vůbec nedivím. Je to totiž naprosto lahůdka.

Vybrat si můžete porci pro jednoho, dva nebo celé kilo jehněte.

Tom, můj muž, který byl v Bosně několikrát, tvrdil, že ho takto uvidíme na spoustě míst, ale buď jsme neměli štěstí, nebo je jeho největší výskyt právě na trase Mostar-Sarajevo.

Burek – se sýrem, s masem, bramborami, špenátem, zelím… no vybere si každý a za mě je to lahůdka. Ještě teplý je krásně křupavý a tak dobrý. Ano, i v Čechách ho občas mají, ale nedá se to srovnat tady s lokální klasikou a tím, když si ho dáte někde u silnice v místní burkárně. Nejvíc mě pobavil řetězec v Sarajevu, který nesl jméno Burek King.

Kajmak, čerstvy syr nebo třeba sudžuk – přesně to jsou věci, které si můžete koupit v každé sámošce a rozhodně udělají radost i jako suvenýr. Tedy pokud s sebou máte lednici. Vynikající sýr kajmak se hodí právě třeba k masu nebo jen s čerstvým chlebem. Čerstvy syr je přesně to, co slyšíte. Jeho chuť je příjemně sladká a výborně se hodí třeba i do salátu k zelenině. No a sudžuk? Nejvíce k tomu sedí přirovnání, že jde o takový salám řízlý šunkou. Za nás výborné.

Takže suma sumárum v Bosně se jí skvěle. Oproti Chorvatsku jsme s cenami o třetinu, možná o polovinu níž a kvalita je bez diskuzí lepší. Co bych za sebe uvítala a překvapilo mě, že zde pod představou zeleninového salátu dostanete nakrouhané zelí. Přitom zeleniny je tu opravdu hodně a daly by se s ní dělat doslova psí kusy.

Stojí to za to?

Stojí! Lidé jsou milí, jídlo je lahodné a pokud by ani jedno z toho neklaplo, pak tu pořád máme přírodu, která je jak ze sna. Pokud tedy plánujete, jestli do Bosny vyrazit, ničeho se nebojte. Je to skvělé. Jen, prosím, berte ohled na jejich kulturu a nedopusťme, aby se z Bosny stalo druhé Chorvatsko.

Vaše Pája