Květákové placky se sýrem spadají do mého oblíbeného ranku receptů – placek na tisíc a jeden způsob. Jsou tak výborné, že vlastně není potřeba nic víc dodávat. 🙂
Kachní prsíčka na pomerančích
Jednou paní Čuba koupila kachní prsíčka a moc nevěděla, co by s nimi bylo nejlepší udělat. Hledala po internetu, co se tak z nich nejčastěji připravuje a jaké ingredience jsou k tomu potřeba a všechno jí přišlo buď příliš složité anebo některé suroviny byly dosti nedostupné.
Domácí nakládaný bůček
Každý určitě máte nějaké jídlo z dětství, na které když si vzpomenete, ukápne vám z oka slza a od úst slina. Já mám právě jednu takovou dobrotu, při které se mi také vybaví, jak nám maminka vždycky říkala, že nejlepší je až tak po týdnu, co se odleží, což jsme ale nikdy nebyli schopní dodržet a domácí nakládaný bůček zmizel z lednice pár hodin po tom, co se rozbalil.
Brambory zapečené se sýrovou omáčkou
Když jsem byla ještě Čubí pískle a moc jsem nevěděla, co by v kuchyni a vlastně i se životem, našla jsem kdesi moc dobrý recept na zapečené brambory se sýrovou omáčkou. Tehdá to mělo velký úspěch a s postupem času jsem recept vylepšovala a dováděla k dokonalosti.
Těstoviny s cuketou a krevetami
Kdybych těstoviny s cuketou a krevetami měly díky své chuti a vůni schopnost teleportovat někam pryč, určitě by mě přenesly někam k moři, kde bych si hodila pařáty na stůl a nechala se ovívat vlhkým mořským vzdouškem.
Roastbeef
Roastbeef je typickým představitelem receptu, u kterého snad víc než kdy jindy platí, že v jednoduchosti je krása, příprava se nesmí uspěchat, kvalitní maso je základ a v neposlední řadě že existuje celá řada zaručeně pravých a správných receptů, jak ho připravit.
Zeleninový krém
Některé dny se vyznačují tím, že venku je počasí pod psa, vám se nechce vystrčit nos z postele a nejradši byste se přikryli zvukotěsným a blbuvzdorným poklopem. Jsou i takové dny, kdy na vás nějaká nemoc dotírá, ale ještě vás úplně nedostala, nebo i takové, kdy vás lenost už ani nefackuje, protože je sama líná zvednout pařátu. No a pak jsou dny, kdy si prostě jen řeknete, že nebudete dělat nic, ale vůbec nic.
Kuře zapečené s tarhoňou a bramborem
Kuřátko zapečené s tarhoňou a bramborami bych bez mrknutí oka označila za jeden z top of eintopf receptů, které ráda zařazuji do svých kulinářských seancí u sporáku.
Buřty na pivě
Podzim je za námi, chladná zima před námi a nikomu se pravděpodobně nechce stát v mrazu venku a klasicky si opékat buřty. Pokud vám ale stejně jako mně ta mastná chuť skvěle nezdravého buřta v zimních měsících chybí, potom je recept na buřty na pivě naprosto ideální.
Tuňákový koláč
Čubí páreček se chystal na návštěvu za kamarády, takže paní Čuba přemýšlela nad tím, co by mohla přívézt k mlsání, aby to přežilo cestu, bylo to dobré a ještě třeba za tři dny to chutnalo pořád stejně. Inspiraci hledala především v quichích – francouzských koláčích, které se plní vším možným i nemožným – sýrem, masem, zeleninou nebo sladkým atd.
Losos pečený v bramborové krustě
Někdy člověka popadne záchvat kreativity a má snahu vytvářet různé nevšední a zvláštní kombinace, které by ten hlad po něčem novém nakrmily. Paní Čubu takový záchvat potkal jednoho dne, kdy měla doma plátek čerstvého lososa a chtěla s ním udělat něco echtovně speciálního, nějakou pecku, která by se stala v kulinařině stejně silným pojmem jako svíčková, řízek, žemlovka nebo otloukánek katův šleh.
Bramborová kaše se špekem
Jestli jsem se při vaření s raftovými guidy něco naučila, pak především základní poučku, která zní: „Čím víc špeku, tím vyšší kulinařina.“ Se špekem jsme vařili téměř všechno a v jednu chvíli jsem ho chtěla intuitivně použít i do sladkých palačinek, kdy mě od tohoto kroku zastavil pravděpodobně jen gastronomický výhružný hlas z hůry, jestli jsem náhodou taky trochu nezvlčila, tj. nezguidověla.
Výborné vepřové špízy
Špíz, od germánů také jinak bodec, se definuje jako pokrm napíchnutý na dřevěné či železné špejličce. Já jako osoba masožravá preferuju, když jsou na špejličce napíchnutá především masa s kousky zeleniny, které jsou nějakou tu chvilku naložené v marinádě a posléze je všechno připravené na grilu.
Kapání do polévky
Kapání do polévky mám obzvláště ráda a dávám mu přednost před nudlemi. Oproti nudlím mi chuť kapání přijde jemnější a zajímavější, než právě cokoliv těstovinového, co se do polévek klasicky dává. Navíc příprava je více než jednoduchá, popis zas až tak ne. 🙂
Dýňová polévka
Jednoho studeného večera si řekla, že už je na čase se zase zahřát nějakou výbornou a jednoduchou polévkou, která mi udělá dobře. Dýňová polévka je pro tyto stavy naprosto ideální.
Parmezánové rizoto
Na parmezánové rizoto je sice přeborník můj kamarád Štěpán, ale i já mám svou modifikaci a dokonce jej dělám (jako správné čuně) bez pravé italské rýže, což je tedy na facku, ale komu se to nelíbí… Vždycky se rizoto snědlo do posledního zrnka i přes tento drobný hendikep a nepřítomnost Carnoli nebo Arborio.
Kuřecí vývar
Na kocovinu, proti rýmě, svátečně, každodenně nebo jen tak pro radost při ošklivém podzimním až zimním počasí si ráda dávám kuřecí vývar. Ne nadarmo se objevuje v televizních seriálech, filmech, románech a je opěvován pro své pozitivní léčebné efekty při chřipkách a nachlazení.
Králík na víně s tymiánem
Králík je takové milé domácí zvířátko, které je v některých domácnostech považováno za váženého člena rodiny, jinde je naopak stahováno z kůže a na jídelníčku se vyskytuje nevítaně často. U mě samotné byl králík dlouhou dobu velkou neznámou a o kulinářské přípravě tohoto svalnatého tvora jsem vlastně vůbec nepřemýšlela.
Vepřové škvarky
Vepřové škvarky jsou jedním z mých nejoblíbenějších částí z prasátka, které si ráda širokou vrstvou mažu na chleba. Ruce od toho mám většinou mastné až k loktům, což ale ničemu nepřekáží. Prasečí sádlo je velmi kvalitní mazání a jeho blahodárné účinky oceníte především ve chvíli, kdy máte nějakou jizvičku, kterou potřebujete rychle zhojit.
Mrkvový koláč
Mrkvový koláč pro mnoho lidí působí poměrně nedůvěryhodným dojmem, který pravděpodobně plyne z domnělé neslučitelnosti mrkve, jakožto zástupce zeleniny, a něčeho sladkého. Já jsem tímto předsudkem poměrně dlouhou dobu trpěla a pranic mě nelákalo na tom, abych se vůbec do seznamování s mrkváčem pouštěla. Jak jsem rostla a nabývala zkušeností a zdravého selského rozumu, řekla jsem si, že na tom pravděpodobně něco být musí a že se tedy obětuji a mrkváčka vyzkouším.