Nasaďte si sombrera na hlavu, stáhněte si je gumičkou pod bradu, aby vám při vaření nepadala, a jdeme na quesadillas, olé! Víte, co je na quesadille nejlepší? Jen si představte, jak vám mezi zuby prokřupne křehká tortilla a v puse se vám uvolní lehce pikantní chuť masa s chutí výborně táhlého sýra. Co teprve když si quesadillu namočíte do jogurtu…její výrazná chuť se najednou zjemní jogurtem a rozteklý sýr se spojí se studeným pocitem z jogurtu…Hmm……
Kachní prsíčka na pomerančích
Jednou paní Čuba koupila kachní prsíčka a moc nevěděla, co by s nimi bylo nejlepší udělat. Hledala po internetu, co se tak z nich nejčastěji připravuje a jaké ingredience jsou k tomu potřeba a všechno jí přišlo buď příliš složité anebo některé suroviny byly dosti nedostupné.
Domácí nakládaný bůček
Každý určitě máte nějaké jídlo z dětství, na které když si vzpomenete, ukápne vám z oka slza a od úst slina. Já mám právě jednu takovou dobrotu, při které se mi také vybaví, jak nám maminka vždycky říkala, že nejlepší je až tak po týdnu, co se odleží, což jsme ale nikdy nebyli schopní dodržet a domácí nakládaný bůček zmizel z lednice pár hodin po tom, co se rozbalil.
Jelení guláš
V pohádce o Smolíčkovi Pacholíčkovi narážíme na ne úplně reálný příběh, který popisuje malého chlapečka vychovávaného hodným panem Jelenem. Jezinky Bezinky si z nějakého důvodu brousí zuby ne na statečného a morálně nepokřiveného Jelena, ale na Smolíčka. Což je právě to, co nechápu. Dobré jelení maso, kvalitně připravené je totiž naprosto vynikající.
Domácí čokoládové muffiny
Muffinů existuje tisíce druhů a je jen otázkou vaší představivosti, co jste schopni do malého kalíšku či zapékací formičky nakombinovat. Jsou muffiny slané, sladké, slano-sladké, pikatní, masové, sýrové, čokoládové, oříškové, ovocné…no prostě tyhle bobky dokážou člověka vždycky překvapit.
Švestkové šátečky s domácím pudingem
Půvab švestkových šátečků s domácím pudingem spočívá v jejich jednoduché přípravě a parádní kombinaci ovocno-skořicové chuti s vanilkově ovoněným domácím pudingem.
Brambory zapečené se sýrovou omáčkou
Když jsem byla ještě Čubí pískle a moc jsem nevěděla, co by v kuchyni a vlastně i se životem, našla jsem kdesi moc dobrý recept na zapečené brambory se sýrovou omáčkou. Tehdá to mělo velký úspěch a s postupem času jsem recept vylepšovala a dováděla k dokonalosti.
Těstoviny s cuketou a krevetami
Kdybych těstoviny s cuketou a krevetami měly díky své chuti a vůni schopnost teleportovat někam pryč, určitě by mě přenesly někam k moři, kde bych si hodila pařáty na stůl a nechala se ovívat vlhkým mořským vzdouškem.
Roastbeef
Roastbeef je typickým představitelem receptu, u kterého snad víc než kdy jindy platí, že v jednoduchosti je krása, příprava se nesmí uspěchat, kvalitní maso je základ a v neposlední řadě že existuje celá řada zaručeně pravých a správných receptů, jak ho připravit.
Zeleninový krém
Některé dny se vyznačují tím, že venku je počasí pod psa, vám se nechce vystrčit nos z postele a nejradši byste se přikryli zvukotěsným a blbuvzdorným poklopem. Jsou i takové dny, kdy na vás nějaká nemoc dotírá, ale ještě vás úplně nedostala, nebo i takové, kdy vás lenost už ani nefackuje, protože je sama líná zvednout pařátu. No a pak jsou dny, kdy si prostě jen řeknete, že nebudete dělat nic, ale vůbec nic.
Kuře zapečené s tarhoňou a bramborem
Kuřátko zapečené s tarhoňou a bramborami bych bez mrknutí oka označila za jeden z top of eintopf receptů, které ráda zařazuji do svých kulinářských seancí u sporáku.
Zeleninový salát s opečeným chlebem a sýrem
Zeleninu mám tuze ráda a to v jakékoliv formě – syrové, vařené nebo pečené. Můj muž nicméně moje nadšení ze zeleného, křupavého, nemasového příliš nesdílí, takže už poměrně dlouhou dobu různými způsoby kamufluji zeleninu do všemožných kabátků a převleků.
Buřty na pivě
Podzim je za námi, chladná zima před námi a nikomu se pravděpodobně nechce stát v mrazu venku a klasicky si opékat buřty. Pokud vám ale stejně jako mně ta mastná chuť skvěle nezdravého buřta v zimních měsících chybí, potom je recept na buřty na pivě naprosto ideální.
Tuňákový koláč
Čubí páreček se chystal na návštěvu za kamarády, takže paní Čuba přemýšlela nad tím, co by mohla přívézt k mlsání, aby to přežilo cestu, bylo to dobré a ještě třeba za tři dny to chutnalo pořád stejně. Inspiraci hledala především v quichích – francouzských koláčích, které se plní vším možným i nemožným – sýrem, masem, zeleninou nebo sladkým atd.
Losos pečený v bramborové krustě
Někdy člověka popadne záchvat kreativity a má snahu vytvářet různé nevšední a zvláštní kombinace, které by ten hlad po něčem novém nakrmily. Paní Čubu takový záchvat potkal jednoho dne, kdy měla doma plátek čerstvého lososa a chtěla s ním udělat něco echtovně speciálního, nějakou pecku, která by se stala v kulinařině stejně silným pojmem jako svíčková, řízek, žemlovka nebo otloukánek katův šleh.
Bramborová kaše se špekem
Jestli jsem se při vaření s raftovými guidy něco naučila, pak především základní poučku, která zní: „Čím víc špeku, tím vyšší kulinařina.“ Se špekem jsme vařili téměř všechno a v jednu chvíli jsem ho chtěla intuitivně použít i do sladkých palačinek, kdy mě od tohoto kroku zastavil pravděpodobně jen gastronomický výhružný hlas z hůry, jestli jsem náhodou taky trochu nezvlčila, tj. nezguidověla.
Výborné vepřové špízy
Špíz, od germánů také jinak bodec, se definuje jako pokrm napíchnutý na dřevěné či železné špejličce. Já jako osoba masožravá preferuju, když jsou na špejličce napíchnutá především masa s kousky zeleniny, které jsou nějakou tu chvilku naložené v marinádě a posléze je všechno připravené na grilu.
Kapání do polévky
Kapání do polévky mám obzvláště ráda a dávám mu přednost před nudlemi. Oproti nudlím mi chuť kapání přijde jemnější a zajímavější, než právě cokoliv těstovinového, co se do polévek klasicky dává. Navíc příprava je více než jednoduchá, popis zas až tak ne. 🙂
Dýňová polévka
Jednoho studeného večera si řekla, že už je na čase se zase zahřát nějakou výbornou a jednoduchou polévkou, která mi udělá dobře. Dýňová polévka je pro tyto stavy naprosto ideální.
Parmezánové rizoto
Na parmezánové rizoto je sice přeborník můj kamarád Štěpán, ale i já mám svou modifikaci a dokonce jej dělám (jako správné čuně) bez pravé italské rýže, což je tedy na facku, ale komu se to nelíbí… Vždycky se rizoto snědlo do posledního zrnka i přes tento drobný hendikep a nepřítomnost Carnoli nebo Arborio.