Recepty s: olivový olej

Rajčatové gnocchi se sýrem

Rajčatové gnocchi se sýrem jsem měla v záloze přibližně rok, ale nějak jsem vůbec nebyla schopná se dokopat k tomu, abych napsala recept a vykopla ho na stránky. Nezpůsobila to překvapivě přirozená lenost, ani nedostatek času či obě ruce zlomené v kotnících, ale prostě to nějak nešlo.

Rajčatová bruschetta

Tahle klasická italská dobrota původně těch nejchudších obyvatel se v poslední době stává docela předraženou položkou na jídelních lístcích v restauracích. Což mi přijde jednak škoda a zároveň sprostota, protože suroviny na přípravu bruschetty jsou levné a rozhodně nestojí dohromady 70 až 100 Kč.

Pórková polévka

Dlouhou dobu jsem měla k pórku, tj. póru značný odpor a to už pro jeho zvláštní a pro mě naprosto nevábné jméno, nebo pro jeho podivnou konzistenci a chuť, když se jeho cáry rozvařily v polévce. Ale říkala jsem si, že zkusit se má všechno a když už to do mě nepůjde v ucelené podobě, zkusím pór rozsekaný. Můj první kulinářský pórkový počin mě ohromil a dodal odvahu s pórem nějaký ten vztah i nadále udržovat.

Vepřová pečeně na žampionech

Vepřová pečeně je taková vděčná a dobrá věc, která udělá radost vlastně asi každému, kdo má rád maso. Paní Čubě se na vepřové pečeni líbí, že ač se zabalí třeba jenom do pepře nebo do bylinkového kabátku, tak chutná naprosto báječně a to třeba i za studena na chlebu. Člověk si s ní může udělat téměř cokoliv a většinou to skončí úspěchem.

Kachní prsíčka na pomerančích

Jednou paní Čuba koupila kachní prsíčka a moc nevěděla, co by s nimi bylo nejlepší udělat. Hledala po internetu, co se tak z nich nejčastěji připravuje a jaké ingredience jsou k tomu potřeba a všechno jí přišlo buď příliš složité anebo některé suroviny byly dosti nedostupné.

Brambory zapečené se sýrovou omáčkou

Když jsem byla ještě Čubí pískle a moc jsem nevěděla, co by v kuchyni a vlastně i se životem, našla jsem kdesi moc dobrý recept na zapečené brambory se sýrovou omáčkou. Tehdá to mělo velký úspěch a s postupem času jsem recept vylepšovala a dováděla k dokonalosti.

Zeleninový krém

Některé dny se vyznačují tím, že venku je počasí pod psa, vám se nechce vystrčit nos z postele a nejradši byste se přikryli zvukotěsným a blbuvzdorným poklopem. Jsou i takové dny, kdy na vás nějaká nemoc dotírá, ale ještě vás úplně nedostala, nebo i takové, kdy vás lenost už ani nefackuje, protože je sama líná zvednout pařátu. No a pak jsou dny, kdy si prostě jen řeknete, že nebudete dělat nic, ale vůbec nic.

Zeleninový salát s opečeným chlebem a sýrem

Paní Čuba zeleninu tuze ráda a to v jakékoliv formě – syrové, vařené nebo pečené. Jenže Čubí muž její nadšení ze zeleného, křupavého, nemasového příliš nesdílí, takže už poměrně dlouhou doba Čuba různými způsoby kamufluje zeleninu do všemožných kabátků a převleků.

Losos pečený v bramborové krustě

Někdy člověka popadne záchvat kreativity a má snahu vytvářet různé nevšední a zvláštní kombinace, které by ten hlad po něčem novém nakrmily. Paní Čubu takový záchvat potkal jednoho dne, kdy měla doma plátek čerstvého lososa a chtěla s ním udělat něco echtovně speciálního, nějakou pecku, která by se stala v kulinařině stejně silným pojmem jako svíčková, řízek, žemlovka nebo otloukánek katův šleh.

Čubí špízy

Špíz, od germánů také jinak bodec, se definuje jako pokrm napíchnutý na dřevěné či železné špejličce. Já Čuba jako osoba masožravá preferuju, když jsou na špejličce napíchnutá především masa s kousky zeleniny, které jsou nějakou tu chvilku naložené v marinádě a posléze je všechno připravené na grilu.

Zapečený losos s česnekem a petrželí

Paní Čuba zas jednou utrácela jako smyslů zbavená a v tašce si z nákupů krom mnoha naprosto nepotřebných věcí nesla i lososa. „Co s tím klukem ušatým jen udělám?“ říkala si. Najednou ji napadlo, že by mu slušelo trochu aluminia, petržele a česneku.
keyboard_arrow_up