Leckomu se při spojení slov „Natluču ti kokos“ vybaví dramatické chvíle, kdy ho po pokoji naháněl starší sourozenec, toužíc mladšího nezbedníka vytrestat za pravděpodobně rozbitou nebo ztracenou věc, se kterou ale on prostě určitě neměl co do činění. Paní Čubu nátluk kokosu spíše vrací do vzpomínek na chvíli, kdy se poprvé zakousla do své první vlastnoručně upečené kokosové buchty a to k tomu navrch ještě ochmýřené kokosovou peřinkou.