“Ty seš ale vážně pěkná kost!” řekl by muž…ale i žena…pokud by se bavili o marinovaných vepřových žebírkách. Já je mám tuze ráda. Nejenom proto, že se jí rukama – dobře tak nožem se dají taky, ale to už je vyšší dívčí a u žeber naprostá blbost, ale protože jsou lahodná, od kosti odpadávají a bohově chutnají s pivem. Sice mám ruce (ehm) zapatlané vždycky až za ušima a někdy se stopy najdou i na čele, ale to za to prostě stojí. Kdo si právě odfrkl nad tím, jaké jsem prase, tak ano jsem, bohužel. Nicméně jsem omyvatelná a Čubí muž je s tím v pohodě.
