Někdy člověka popadne záchvat kreativity a má snahu vytvářet různé nevšední a zvláštní kombinace, které by ten hlad po něčem novém nakrmily. Jednoho dne mě takový záchvat potkal jednoho dne. Měla jsem doma plátek čerstvého lososa a chtěla s ním udělat něco echtovně speciálního, nějakou pecku, která by se stala v kulinařině stejně silným pojmem jako svíčková, řízek, žemlovka nebo otloukánek katův šleh.
Bramborová kaše se špekem
Jestli jsem se při vaření s raftovými guidy něco naučila, pak především základní poučku, která zní: „Čím víc špeku, tím vyšší kulinařina.“ Se špekem jsme vařili téměř všechno a v jednu chvíli jsem ho chtěla intuitivně použít i do sladkých palačinek, kdy mě od tohoto kroku zastavil pravděpodobně jen gastronomický výhružný hlas z hůry, jestli jsem náhodou taky trochu nezvlčila, tj. nezguidověla.
Kokosová buchta
Leckomu se při spojení slov „Natluču ti kokos“ vybaví dramatické chvíle, kdy ho po pokoji naháněl starší sourozenec, toužíc mladšího nezbedníka vytrestat za pravděpodobně rozbitou nebo ztracenou věc, se kterou ale on prostě určitě neměl co do činění. Mě nátluk kokosu spíše vrací do vzpomínek na chvíli, kdy jsem se poprvé zakousla do své první vlastnoručně upečené kokosové buchty a to k tomu navrch ještě ochmýřené kokosovou peřinkou.











