Jak se najíte na Slovensku

Tentokrát se podíváme k našim východním sousedům a – snad to tak ještě stále můžeme říct – bratrům, na Slovensko (další díly Jak se najíte v… najdete zde).

Sama mám ke Slovensku blízký vztah především proto, že můj tatínek pochází ze Slovenska a mám tam velkou část rodiny. I když se tak často nescházíme, je pro mě návštěva tohoto kraje vždycky silným zážitkem. Opravdu.

Slovenskou stravou jsem byla poctivě odchována – jak ze strany naší nevlastní babičky, tak i díky strýčkům a tetičkám, kteří nám vždy servírovali ty nejlepší dobroty ve stylu: „Zatím sis ještě nic nedala, tak si dej ještě trošku toho a tamtoho,“ a to už v sobě měl člověk pět kilo jídla. Slovenské jídlo byl jedním slovem vystihla jako vřelé, stejně jako Slováci a to se vší jejich divokostí.

Tradice slovenské kuchyně

Opět se budu opakovat stejně jako u článku Jak se najíte v Rakousku, když napíšu, že slovenská kuchyně vyvěrá z tradice rakousko-uherské – my středoevropané jsme prostě z jednoho těsta. Nicméně u slovenského jídla je více cítit, že šlo vždy o chudší a skromnější kraj, než bylo například právě Rakousko. Co si na vídeňském dvoře mohli dovolit, to tady prostě nešlo. Je zde také daleko silnější vliv maďarské kultury a s tím spojené kořeněnosti a masovosti jídel.

Rozdíly najdeme mezi jednotlivými regiony: na severním Slovensku se spíše setkáte s jídly z brambor, zelí, mléka a uzeného masa, zatímco na jihu naopak ochutnáte více masových pokrmů a jídel ovlivněných právě Maďarskem.

Stejně jako u Česku i zde platí, že v minulosti významnou součást stravy tvořily obiloviny, luštěniny, mléko a sezonní zelenina. V horských šlo hlavně o zelí, mléčné výrobky a opět uzené maso. Na slovenské kuchyni je také velmi dobře vidět, jak mnoho receptur vznikalo z ingrediencí, které se daly dobře uskladnit (uzené maso, klobásy, zavařené maso ze zabijaček). Tradičně se také pekl domácí chléb, vyráběly domácí sýry v čele se skvělou ovčí brynzou a také se hojně sbíraly lesní plody, houby nebo med.

Pojďme tedy teď od historického exkurzu směrem k současné kuchyni a tomu, co rozhodně stojí za ochutnání.

• Domácí sýry – ovčí bryndza, oštiepky, korbáčiky: ano ano, vše najdete i v českých obchodech, ale co si budeme povídat? Takový pěkně po domácku vyrobený korbáčik nebo čerstvá bryndza z koliby je něco nezaměnitelného. Určitě doporučuji jít tipech od místních, klidně se ptát, kde se dá sehnat dobrá brynza. Případně si zkuste vytipovat nějakou dobrou kolibu či stánek, kde se prodávají domácí produkty. Je ale určitě dobré počítat s platbou v hotovosti. Ne vždy je dostupná možnost platit kartou.

• Bryndzové halušky tradičně podávané s ovčí brynzou a zasypané křupavými škvarky jsou “opravodovou dietkou”. To ale rozhodně nevadí, protože takové dobře připravené házené halušky (pěkně odhazované z prkénka a jemné jako sen) jsou prostě božské. Od tradiční varianty s brynzou se později oddělily i varianty se zelím, klobáskou a podobně, což ale za mě nikdy nepředčí originál. Recept na pravé slovenské házené halušky najdete tady.
  

  

• Kapustnica – tato naprosto skvostná zelná polévka s pěti druhy masa se tradičně podávala jako slavnostní jídlo na Štědrý den (recept na ní najdete také tady). Kapustnica je náš rodinný klenot, kterého se většinou připravuje nehorázně obrovské množství, a poté ji snídáme, obědváme i večeříme. Je to neskutečná dobrota. Pokud na ní narazíte v meníčku restaurace, vyzkoušejte ji! Doporučuji všemi deseti.
  

  

• Hovězí vývar s nudlemi a brynzou – podívejte se na fotku… a teď už jistě chápete, že toto byla láska na první pohled. Představte si vývar s nudlemi, v tom naprosto fantastická bryndza a do toho ještě křupavé kousky chleba a škvarky?! Toto bylo naprosté nebe.
  

  

• Pagáče, osúchy, posúchy – u nás se tradičně připravovaly pagáče se škvarkami a to na každou rodinnou oslavu. V současnosti je snadno seženete vlastně téměř v každé pekárně a určitě doporučuji si k nim přihodit i posúchy – slané koláče často jen s cibulí, smetanou a třeba troškou slaniny. Variant je ale nepřeberně a já jsem si pro vás připravila recept na variantu s brynzou a slaninou.
  

  

• Perkelty všechno možného druhu – s knedlou, noky, bramboráčky… je to vlastně úplně jedno protože dobře připravené maso v paprikové omáčce je prostě báječné. My jsme ochutnali beraní perkelt a bylo to top strop.
  

  

• Živánská – vhoďte všechno do jednoho pekáčku nechte péct a vznikne z toho živáňská. U nás se většinou připravovala ve stylu „kdyby byl náhodou hlad, než dovaříme kotlíkový guláš, vlastně taková jednohubka.“ Určitě stojí za vyzkoušení a věřte, že pokaždé bude chutnat trošku jinak.
• Buchty, bobánky, štrúdly nebo také mega obrovské vynikající knedlíky, které samozřejmě najdeme i u nás.

Co stojí za to nakoupit v obchodě

I Slovensko má své specifické dobroty, které rozhodně stojí za nakoupení a dotažení zpět do Česka.

• Brynza – jestli se na Slovensko dostanete na jaře, přesně ji v máji, určitě si do zásoby nakupte pravou májovou ovčí brynzu. My ji i mrazíme. Její chuť je neskutečně jemná a lahodná a s tradičně velkovýrobní se dá jen těžko srovnat. Použijete ji do halušek, na pomazánky, do polévek, do omáčky nebo třeba na pečení.
• Korbáčiky, slaninka a jiné mléčné dobroty – ano, ano… abych nezapomněla, tak kromě brynzy se určitě vyplatí také zakoupit kvalitní sýry ať už z kravského nebo ovčího mléka. Jsou výtečné.
• Žinčica – já vím, jde také o mléčný produkt, ale je potřeba opět vypíchnout. Žinčica je vlastně takový kefír z ovčího mléka a je velmi lahodný, specificky smradlavý a pro střeva doslova požehnáním. No dobře, někdy i prokletím. Konzumaci tak doporučuji v dosahu toalety, může pěkně projmout.
• Medokýše – a máme tu také něco zadarmo! Medokýše neboli minerální prameny jsou rozeseté po celém Slovensku. Mají mnoho zdravotních benefitů a určitě stojí za vyzkoušení.

A jsme na konci našeho slovenského putování. Ať už vás cesty zavedou kamkoli, hlavně si to hezky užijte!

Pája