Všechno co opravdu potřebuji znát, jsem se naučila…od Čubí maminky

V dnešním světě wikipedií, googlů a podobných vyhledávačů už se nám pomalu začínají ztrácet naprosto základní dovednosti a vědomosti, kterými nás z generace na generaci vybavují naše maminky naprosto automaticky.

Je to pár let zpátky, co jsme společně se ségrou od naší Čubí maminky dostaly dokument obsahující recepty, které nasbírala, podědila, naučila se, nebo jí prostě jen zaujaly. Krom receptů tento soubor ale obsahuje také základní kuchařské rady, kterými se snažím řídit, a které si po právu zaslouží označení Všechno co opravdu potřebuji znát o vaření, jsem se naučila od maminky.

Doufám, že i pro vás budou přínosem nebo minimálně zopakováním si toho, co vás maminky, když jste byli ještě malí a v zaplácané zástěře jste se jim pletli pod nohy, pracně a s láskou naučily.

• Vaříme s láskou, jediná výjimka platí u lekvarů…i když …
• Vaříme pokud možno z čerstvých surovin
• Každé jídlo chce svůj čas, jídlo se nedá uspěchat
• Všeho s mírou, nic se nemá přehánět, ani koření, ani množství
• Jídlo by mělo mít svoji typickou chuť, tzn. je-li někdo např. na česnek, který je sice vynikající a zdravý, tak ale do palačinek se opravdu nehodí, ani dokonce do kafe
• Konzervy, a veškeré zpracované suroviny, např. do klobásek a tak obsahují konzervanty, soli, éčka, atd., které jsou pro naše tělo nezdravé
• Kuře řádně omýváme – je to v podstatě zdroj salmonely a proto s ním taky tak zacházíme, jako s infekčním materiálem
• Zásadně neochutnáváme syrové vepřové maso /na rozdíl třeba od hovězího tataráku/ může na nás přenést velmi vážné nemoci, životu nebezpečné, a pokud tak přece jen uděláme, „ochutnávku“ vyplivneme a vypláchneme si ústa
• Dřevěné prkénko, a nejen to na záchodě, udržujeme v čistotě, zejména po práci s masem. Nejdříve opláchneme studenou vodou / teplou by se maso „přivařilo“ k prkénku/ a poté jej umyjeme teplou vodou a saponátem. Na maso a na zeleninu bychom měli mít samostatná – přenos různých nemocí
• Občas prkénko namažeme olejem, zrovna tak jako před prvým použitím, kdy jej umyjeme, osušíme a natřeme, aby se konzervovalo
• Jíška a záklechtka by se správně měly provářet cca 20 min, aby byla omáčka dobrá – ale někdy to holt nevyjde, tak alespoň 5 min, lépe řečeno, než se začnou dělat na omáčce mastná očka
• Jíšku dělám raději řidší, protože se může do pokrmu nalévat a nedělá pak žmolky, a když, tak se daj lehce rozmíchat nebo se rozvařej 
• Na zahuštění je dobrá i hl. mouka opražená nasucho, dle pokrmu na světlo nebo na tmavo, nedodává pokrmu tolik oleje
• Jíme jen houby, které známe !!! a pokud nám někdo daruje houbu, které nevěříme, raději ji vyhodíme, takovejch už bylo, co se otrávili z darovaného, třeba Sněhurka 
• Houby se mohou ohřívat, pokud se řádně skladují v chladnu
• Do omáček, polívek apod. dáváme houby raději sušené, předem namočené, mají lepší, intenzivnější chuť
• Sýry jsou dobré při pokojové teplotě, to se krásně rozleží jejich chuť
• Dříve se říkalo, že bramborák se může dělat jen ze starých brambor, ale zkuste si ho někdy udělat z nových; je to lahůdka
• Pokud si děláme bramboráky s malým množstvím mouky, musíme počítat s tím, že do sebe nasají velké množství oleje, s moukou to bramboráček tolik neudělá