Na hřebenu Krkonoš je nejlíp

Někdy je potřeba se zastavit, odpočinout si a hlavně vypadnout ze stereotypu a utéct z města. Přesně to jsme potřebovali i my, a tak jsme si našli Špindlerovu Boudu.

Rok 2020 by se dal vystihnout tak, jako těžká jízda na horské dráze. Jdeme z extrému do extrému jak v tom hezkém, tak i v tom fakt náročném. A jak to tak sleduji, nejsme sami. Na konci září, po skončeni naprosto neskutečné kampaně na Hithitu s Velkou svačinkovou bichlí jsme se dostali do takového stavu naprosté psychické i fyzické vyřízenosti, že bylo nutné si konečně po více než roce dopřát dovolenou (i když tu stejně sedíme s počítači na klínech a pracujeme i tak).

Špindlerovka

Nikdy jsme nebyli nároční, což kdo nás zná a ví, kde jsme všude a jak cestovali, víte (viz třeba článek Jak se najíte a napije v Argentině a Chile). Jenže 2 děti naše, 2 děti Verči a požadavek, aby nám někdo vařil a děti měly v případě špatného počasí o zábavu postaráno v dětském koutku… No to je výzva. Jo a ještě hory, prosíme. Děkujeme. Hledali jsme a nakonec našli pro nás naprosto ideální místo.

Rovnou říkám, že se nám povedla se Špindlerovou Boudou dohodnout spolupráce, ze které máme obr radost.

Holt jsme vyměkli a spaní v autě na pankáče s prcky jsem poměrně rychle zavrhla. Jako má to své, co si budeme, ale teď jsme si fakt potřebovali odfrknout a řešit maximálně tak jestli se najíme teď, nebo za chvíli a jestli si zaplaveme nebo půjdeme do páry.

Tak a na Špindlerovce jsme našli všechno – all inclusive, parádní bazén, vířivku, sauničku a vnitřní dětský koutek. Venkovní hřiště je sice taky, ale když se nám Lindi ve vichru málem vznesla, tak jsme to vzdali.

Kromě těchto nesporných výhod je tu pro nás největší plus velmi vstřícný personál. Co to v praxi znamená? Nevadí jim dětské gangy, které vřískají a běhají sem a tam. Velmi ochotně a trpělivě vám poradí a pomůžou. Věřte nám, máme to vyzkoušené. 🙂 (Mám své blonďaté momenty – zde jeden příklad za všechny: ochota pana údržbáře nám osobně zapnout topení, protože neumím zapnout čudlík, je toho krásným dokladem).

Tradiční bouda budka

Špindlerova Bouda v roce 2024 oslaví 200 let. Pokud tedy čekáte super moderní hotel s nejnovějším vybavením, pak vás musím zklamat. Nicméně nečekejte ani žádnou maličkou nevybavenou horskou kuču. Hotel je udržovaný ve skvělé čistotě. S bílou rukavicí jsem neslídila, ale mé oko poznamenané kanadskou uklízecí zkušeností si říkalo, že je to tu naprosto v pořádku. V pokojích máme vše, co potřebujeme (no dobře, není tu non-stop chůva pro děti, ale to už by bylo moc) a je nám v nich moc příjemně.

Naprosto skvělé je zde wellness centrum, kde máme k dispozici bazén a vedle něj hned vířivku. Součástí je také tradiční sauna a parní sauna, takže pokud se zbavíte dětí, máte naprostou pohodu a klid.

Jak už jsem zmiňovala výše, pro nás bylo zásadní, abychom měli kam vypustit děti. Hotel má jednu velkou místnost věnovanou právě jim, což je prostě super. Dětská herna je pěkně stranou od restaurace, takže i když se zdi otřásají v základech, nenarušuje příjemné jídelní tempo.

A teď už se dostáváme k mému tématu – jídlu.

Je to o jídle

Jedním zcela zásadním obrovským plusem Špindlerovky je naprosto báječná kuchyně. Kuchaři jsou tu opravdové hvězdy. Jak to víme? Hecli sme se a vyzkoušeli jsme vlastně všechno z jídelníčku. Času na to bylo ostatně víc než dost.

Na dobré jídlo se tu dbá a my jsme si v rámci all inclusive užili i různé speciality, které nejsou součástí běžného menu. Když budete mít štěstí, tak ochutnáte taky třeba naprosto dokonalé domácí paštiky, roastbeef nebo výborné polévky. Lahoda neskutečná. I já jakožto osoba sladkému jídlu nefandící musím uznat, že dukátové buchtičky mě naprosto dostaly.

Pokud bych pak měla mluvit o jídlech z běžného menu, je to taky velká paráda. Je pravda, že se člověk musí připravit na vysokohorské ceny, ale chuť jídla a velikost porce vám dají rychle zapomenout. Hlavně si fakt připadáte jako v kuchyni u maminky.

Krkonoše

Abych nezapomněla, tak Špindlerova bouda je v Krkonoších. Co víc k tomu dodat. Na chození naprostá špička, když je tedy vidět dál než na dva metry. Není problém odsud vyrazit do všech stran a vaše duše bude plesat a jásat a křičet: „ach, ta panoramata!“

Závěrem

Co je důkazem spokojenosti? Odpočatá vyspalá matka vrnící blahem, že nemusí vařit, uklízet a má pohodu. Za mě mise splněna na 100%. Je pravda, že už tolik neovlivním, že malé Adélce zrovna rostou zoubky a v noci vřeští jako satan, ale to už je zase jiná pohádka.

Díky Špindlerovce a lidem kolem ní je nám tu opravdu neskutečně dobře. A na lidech to všechno stojí a leží.

Ač je situace díky Covidu značně mezi půlkami, nebojte se vyrazit do přírody a třeba právě sem. Budete se tu mít skvěle.