Vepřové škvarky

Vepřové škvarky jsou jedním z mých nejoblíbenějších částí z prasátka, které si ráda širokou vrstvou mažu na chleba. Ruce od toho mám většinou mastné až k loktům, což ale ničemu nepřekáží. Prasečí sádlo je velmi kvalitní mazání a jeho blahodárné účinky oceníte především ve chvíli, kdy máte nějakou jizvičku, kterou potřebujete rychle zhojit.

Je pravda, že po požití větší než úměrné dávky vepřových škvarků se sádlem se člověku v předních (a nejen tam) partiích těla začnou vytvářet něžné tukové valy, které do budoucna s pokračující konzumací škvarků mohou vést až k pořádné tukové duchně. Ale kdo někdy nezahřeší?

Popravdě, realita se má trošku jinak. Škvarky sice ráda mám, ale přehánět to s nimi nemusím a příležitostně to naprosto stačí. Jenže co má člověk dělat, když si jde naprosto nevinně a bezelstně koupit do jednoho z killa billa potravinových řetězců maso, protože do normální masny už to nestihl, a s domněnkou pěkného masa si domů přinese také asi 70% sádla, které je důmyslně ukryté pod obalem. Prvotní údiv nad neskutečnou tvořivostí zaměstnanců obchodu v otázce jak zakrýt kilo sádla tenkým plátkem masa, aby to celé vypadalo jako krásný kus masa, vystřídal vztek a chuť jim jít kus tuku omlátit o jejich duté hlavy. Rozčilování ale moc nepomáhalo, tak na řadu přišla vlna kreativity a skvělý nápad si udělat domácí škvarky.

S Čubím mužem jsme pak vlastně killa billa děkovali, že nás na mase ošidil a umožnil nám si promastit žaludky!

Ingredience

1 kg prasečího sádla
1 hrnek vody
Sůl
(Česnek, kmín)

TIP: Chcete získat 300 Kč na nákup? Mrkněte na mé představení služby Twisto, v článku najdete krom výhod a nevýhod také 300 Kč kredit na vyzkoušení, takže vás tohle vaření nemusí stát ani korunu. #300kcjenpromectenare

Postup přípravy

Připravit si škvarek není nic složitého.

Stačí jen sehnat pořádný kus sádla, který nakrájíme na 2 centimetrové kostky, hodíme do kastrůlku, zalejeme skleničkou vody a necháme to celé bublat a škvařit, až jsou škvarky osmažené dozlatova.

Asi se to moc nemá, protože se tím škvarky rychleji kazí, ale krapet jsem je osolila a dala do nich lžičku drceného kmínu a stroužek česneku. Celé jsem to pak dala do menších zavařovacích skleniček a pak už jsme jen vyčkávali, až směska v lednici vychladne. Ráno už nás pak jen čekala milá povinnost namazat si čerstvý měkký chléb škvarky se sádlem a radovat se z toho, jak se nám opět něco krásně povedlo.

Sláva kvalitnímu masu! Paní Čuba