Já a Čubí muž – tvrdá dřina raftového průvodce

Ahoj pupíčci,

možná si ještě pamatujete, jak jsem na začátku léta psala a těšila se, že budu určitě jisto jistě dávat každý týden nový recept všechno bude krásné a zalité sluncem. No…nepovedlo se…nebo také jinak by se dalo použít sorry, jako.
Jestli jste zvědaví proč, a co jsem vlastně celou dobu dělala, tak čtěte dál.

Kde byl Čuby konec?

Ještě před začátkem července jsme se s Čubím můžem sbalili a odjeli jsme pracovat do Norska. Pro mou drahou polovičku už to byla devátá sezóna na severu a pro mě čtvrtá, respektive druhá pracovní. Čubí muž se staral ještě společně s dvěma dalšími guidíky (rozuměj raftovými průvodci) o českou raftovou základnu na řece Sjoa (takže je možné, že jste se třeba s nimi během léta potkali) a já jsem pomáhala v kempu, ve kterém jsme rozložili naší letní základnu.

Klucí moji ušatí guidovští

Těžký život guidovy polovičky

Je pravda, že to asi není životní styl pro každého a mnoho lidí, speciálně křehkých dívek by to nedalo, ale nám se to líbí. Tečka. Základna sestává ze tří našich ložnicových stanů a jednoho velkého obývacího, kde společně jíme, pracujeme a koexistujeme v míru a lásce (dokonce se nám daří si nelézt na nervy a ponorka nenastává). Sprcha je placená a ani si nedovedete představit, jak si začnete vážit 3 minut horké vody, za které nemusíte platit nekřesťanské peníze. Kuchyně je sic krásná, ale společná a na indukční nádobí (což my už naštěstí víme), takže tam spousta lidí utře nos.

Nalevo naše základna a zbytek prostě kempík

V oblasti poblíž Rondane a Jotunheimen trvá léto přibližně tak asi 2 týdny a zbytek je taková lezavá zimo záležitost, kdy slunce zasvítí a svlékáte se, abyste se za další dvě minuty zase zanořili do něčeho teplého.

Řeka Sjoa a kluci v akci

Tak proč vlastně?

Nezní to moc vábně? Ale věřte, ono je! A proč? Odpověď je velmi jednoduchá – Norsko. Norská příroda je krásná…a to i když prší. Norové jsou přátelští a milí a kriminalita je pro ně velká neznámá. Když se to tedy smixuje dohromady, zjistíte, že je Norsko ráj na zemi, kde byste chtěli žít (ne ovšem s českým platem…to by byla sebevražda). Pak taky příroda…ano už jsem to psala, ale příroda je tu prostě na druhou.

Bee bee beezkomentáře

Pokud je pro vás Kanada nebo Jižní Amerika a Andy věc nedostupná, tak v Norsku se určitě také nasytíte tou krásou a hlavně totální sílou vody a kopců, vedle kterých jste opravdu jen malý čubíček…mně se dokonce často stává, že je mi z té krásy úplně do pláče dojetím. Tady prostě jste s přírodou…je to váš parťák, dá vám pěknou resuscitaci od civilizace a najednou zjistíte, že sednout si někam na vyhlídku, zírat a žasnout je náramnost k nezaplacení.

Aaacchhh kocháme se

Netrpěli guidové hlady?

Nebyla bych to ale paní Čuba, abych i v Norsku nevyvařovala. Pro kluky se vařilo s radostí. Snědli cokoliv a kdykoliv a vždycky s vděkem. To ostatně můžete vidět na fotografiích.

A i když bylo občas obtížné se popasovat s dalšími 20ti lidmi v kuchyňce, vždy jsem nám jídlo zajistila! Odměnou mi pak bylo především, že jsem nemusela mít nádobí (to bytostně nesnáším) a občas dost nechápavé výrazy ostatních lidí v kempu – dost často se ptali, pro jak velkou skupinu vařím. Nejprve jsem se trochu styděla, když jsem musela přiznat, že je to pro tři hladové guidy a mě, ale pak jsem k tomu přistoupila s hrdostí a zdviženou bradou a vysvětlovala jsem, že jsou kluci hladoví a unavení a tak vůbec…a lidi souhlasně pokyvovali, brousili kolem hrnců a nasávali libou vůli.

Hlady jsme netrpěli

Proč že Čuba nepsala recepty?

“Proč sis tedy, Čubo, nenašla čas na psaní receptů?” Popravdě jsem vlastně za celou dobu, co jsem v Norsku byla, neměla ani špetku další energie psát a myslet. Prostě to nešlo, omlouvám se. Nějak jsem všechno spálila na práci, kterou jsou prováděla a při té zimě, která v Norsku je (nic pro zmrzlíky) jsem si vždycky radši zalezla do spacáku a dala si šlofíka. Mozku se taky nechtělo myslet. A rozhodně jsem v tom nebyla sama, protože ani guidům to občas moc nemyslelo…sorry kluci.

Inspirace nedošla, ale energie sednout, psát a starat se o web byla najednou sražená do minikuličky a postupně se srážela ještě víc. Je to docela porod se k receptům vracet a nasadit si pracovní morálku. S Čubím můžem se tu imaginárně mrskáme a snažíme se oba vybičovat k výkonům a je to bolest…ale to určitě také znáte.

Omluvte tedy výpadek nových receptů, které teď už ale určitě začnu kulit jak se patří. Slibuji na obě své čubí packy.

Vaše Čubička

LoadingPřídat do mých oblíbených receptů v členské sekci

Líbí? Ukažte recept přátelům ;o) Díky!
 Další recepty dle ingrediencí: , , , , , ,

Napsala Paní Čuba

Bafinky baf. To jsem já, Paní Čuba - Pavlína osobně. Dobré jídlo, kvalitní šlofíček, pohodoví lidé, černý humor a Čubí muž - pro mě jednoduchý recept na spokojený život v dnešním chaosu. Chcete o mně vědět více? Podívejte se do sekce "O Čubě"